Na tenhle vtípek si často vzpomenu, když koukám údajně na nejsledovanější české večerní zprávy. A v těch by opravdu potřebovali přijmout schopného korektora. Nebo by aspoň měli absolvovat intenzivní jazykové školení o slovu potencionálně.
Už jsem slyšela o potencionálních uchazečích, potencionálním tchánovi, potencionálním pachateli, potencionálních zákaznících... Problém je v tom, že potencionál nic není. Jen výjimečně se užívá v odborných textech o fyzice v souvislosti s energií. Existuje jen potenciál. A přídavné jméno potenciální. Nějak nechápu, proč si potencionál lidé tak oblíbili. Většinou máme v hovorové češtině tendenci slova zkracovat a zjednodušovat. Slovo potencionálně se přitom naopak vyslovuje hůř a je delší, než správná podoba.
Slovo potencionální mi rve uši pokaždé, když ho slyším. Když ho vidím v psaném textu, chce se mi plakat. Zvlášť, pokud takový text visí na webu ministerstva školství, vzdělávací instituce nebo na zpravodajském serveru.
![]() |
www.aktualne.cz |
![]() |
www.ipvz.cz |
![]() |
www.msmt.cz |
Další slovo, které mi kroutí nehty na nohou, a které teď slýchám na každém kroku, je pernamentka. V horším případě pak pernamentně. Zvlášť zimní sezóna je na pernamentky dost bohatá.
Z horských lyžařských areálů ale pomalu proniká i do vnitrozemí. Hodně si ji oblíbily třeba masážní salony.
A aby jsem nezapomněla, by jsme, aby jste, kdyby jsem je taky hrůza hrůz. Zatímco bysme jsem v hovorové češtině ochotná ještě tolerovat, v psaném textu mi špatné časování slovesa být přivádí kopřivku. Hlavně tehdy, pokud čtu v mailu, že by jsme se s někým měli sejít, že by jsem se měla podívat na nějaký web nebo že jakási firma slibuje, že kdyby jsem nebyla se zbožím spokojená, můžu ho vrátit.
A tohle snad ani nemusím komentovat:
![]() |
www.mpcheb.cz |
Myslím, že by jsme měli zavést nějaký zákon, podle kterého by v každé domácnosti mělo být jedno vydání Slovníku spisovné češtiny. Jinak budou lidé pernamentně dělat chyby a z další generace už budou potencionální analfabeti.