Jak jsem si obarvila boty 2

O barvení bot už jsem tady jednou psala. První pokus byly kozačky, dřív bílé, které jsem nenosila, protože byly bílé. Přetřela jsem je na fialovou barvu. Barva zatím skvěle drží a já jsem nadšená, že jsem z nenositelných bot udělala boty z kategorie oblíbené.

Když jsem při probírání botníku narazila na tyhle lodičky, bylo mi jasné, že ty teda půjdou. Na přebarvení.

Tyhle boty jsem koupila v obchoďáku za pár korun. Myslím, že nestály víc než dvě stovky. Až na denním světle jsem zjistila, že ta původně docela zajímavá fialová barva je naprosto hnusná a ještě má na slunci takové podivné zlatavé odlesky. Boty ležely pár dní v předsíni, než si na nich moje kočka začala brousit drápy. Pak ležely v botníku na pozici "adept na vyhození". Tak jsem si řekla, že na nich vyzkouším další barvy na barvení bot.

Vsuvka pro ty, kdo nečetli předchozí text: Barvy na boty jsou pružné, použít se dají na kůži, koženku i textil. Ty, které používám, mají značku  Neopaque a prodávají se v eshopech nebo v některých obchodech pro zaryté tvořilky.

www.obchod-brydova.cz

Lahvička stojí kolem osmdesáti korun a spotřeba je relativně malá. Na tři nátěry celých kozaček mi stačila asi necelá třetina celé lahvičky. Prodávají se v několika různých barvách a je možné je vzájemně míchat. Já trochu ředila vodou. Existují i barvy Lumiére, které jsou metalické a lze je míchat nejenom vzájemně, ale i s matnými Neopaque.  

Zpátky k barvení:

Na lodičky jsem si vybrala barvy zelenou a modrou. A teď už vím, že jsem měla obě vyzkoušet předem. Zatímco ta modrá je trochu lesklá a po zaschnutí je téměř stejná jako v lahvičce, zelená hodně zmatněla. Vedle sebe to nevypadá úplně tak, jak jsem si představovala, takže tu zelenou část možná ještě nějak přetřu nebo vylepším. I když je to možná jen můj pocit. Partner doma se mě totiž s povytaženým obočím zeptal, když už přetřené lodičky viděl: Ty sis ZASE koupila nový boty? Takže to to asi úplně blbé není, když vypadají jako koupený.  

Boty jsem před barvením očistila, aby na nich nebyla mastnota a špína. Neměla jsem po ruce krycí lepící pásku, která se používá třeba při malování stěn (je pružná a dá se dobře odměřit), tak jsem si musela vystačit s ilozepou. Nedělala jsem si totiž iluze, že bych dokázala vytvořit rovný přechod mezi barvami jen tak od ruky.

Jako první jsem začala se zelenými částmi, na vnitřní straně bot jsem barvila až ke švu, na vnější k té izolepě, kterou jsem umístila o něco níž, než je šev uvnitř, aby to bylo nepravidelné. A zelenou barvou jsem vzala i podpatek. První vrstva barvy byla strašlivá, ale věděla jsem, že bude líp. 

Tohle už je bota po třetí vrstvě barvy. Nanáším jí širším štětečkem. U první a druhé vrstvy jsou ještě vidět tahy štětce, třetí vrstva to ale krásně srovná. Barva rychle zasychá, takže než jsem udělala jeden nátěr  na jedné botě, mohla jsem se hned pustit do té druhé, která mezitím zaschla.

Stejně jsem postupovala s modrou barvou. Izolepou jsem zase přelepila místo, kde má končit zelení část a začínat modrá. Na právě nabarvený kousek jsem ji lepila opatrně, bála jsem se, aby pak nešla dolů i s barvou, která nebyla ještě naprosto dokonale zaschlá, ale nebyl s tím žádný problém. 

Modrou barvou jsem udělala taky tři vrstvy. Barvy je vydatná a hustá, dobře se roztírá, takže na celé lodičky mi stačilo opravdu jen pár mililitrů zelené i modré. 

A tady je konečný výsledek. Jak už jsem psala, ta zelená část nevypadá úplně tak, jak jsem si představovala, možná ji ještě přetřu, představovala jsem si ji o trochu světlejší a o něco jedovatější. Ale v každém případě jsem z nudných lodiček spáchala snad i docela zajímavý kousek.  

____________________________________________

Aktualizace: Přidávám odkaz od Aničky na eshop s opravdu velkým výběrem barev Lumiere a Neopaque: http://www.kreativ-ostrava.cz/kreativni-obchod/eshop/14-1-Barvy/169-2-Barvy-Lumiere-a-Neopaque